Krátce po poledni jsme dorazili do Assisi. Cítil jsem se stejně jako na každé jiné pouti. Měl jsem radost, že jsem ve zdraví dorazil do cíle. Také jsem byl trošku smutný z toho, že už to dobrodružství končí. Ale zároveň plný euforie, která přebíjela veškerou únavu z cesty. Touto poutí jsem také překonal svoji obavu z toho, že už...

"Tak téhle trase se určitě vyhni. To je území, kde se přemnožili divočáci a není to tam bezpečné," radil mi pan domácí, se kterým jsem probíral kudy nejlépe dojít do Valfabriky, poslední zastávky před Assisi. Měl jsem dost důvodů mu uvěřit. Byl to sice Angličan, ale spolu se svojí manželkou už řadu let v Itálii žije a před...

Nocovali jsme ve starobylém domě v centru Gubbia. Dům měl ve štítu název Locanda del Duca, což v překladu znamená Vévodův hostinec. Měli jsme k dispozici útulný a skromný pokoj, který byl jak dělaný pro poutníky. Postel, skříň se spoustou ramínek a toaleta se sprchou. Dům stojí hned za kamenným mostem, odkud stoupala dlážděná cesta k Piazza Grande...

La Locanda del Borgo má rozlehlý přízemní sál. Dovnitř se vstupuje masivními dveřmi s obloukovou zárubní. V hostinském sále je plno. Místnosti dominuje velký krb s rožněm, na němž se opéká sele. Po sále pobíhá kyprá šenkýřka se džbány vína. Veselí hosté pozvedají své číše a nevědomky rozlévají své víno po kamenné podlaze. Mezi různé kupce, potulné...

Seděli jsme v bytě pod střechou v historickém domě v centru města Citta di Castelo. Před sebou jsme měli rozloženou mapu a přemýšleli nad alternativními trasami do naší další zítřejší cílové stanice. Čekalo nás třicet kilometrů. Dana chtěl šetřit síly a chtěl se svést kousek autobusem. Do debaty jsme zapojili i našeho pana domácího, asi...

Nocovat pokaždé na jiném místě má svá rizika. Pro mě tím největším je, že někde něco zapomenu. A tak pokaždé, než opustím pokoj pro jistotu několikrát zkontroluji všechny skříně, i ty, ve kterých jsem nic neměl. Nevím proč to dělám, protože na pouti většinou všechny věci vybalím na zem, abych mě přehled. Asi je to zvyk. Nejinak tomu bylo,...

K uspávání dětí je prý dobrý fén. Respektive jeho monotónní uklidňující šum. Ten večer v Pieve San Stefano jsem si připadal jako malé dítě. Vedle v pokoji Dan sušil fénem boty, které si smáčel při procházce řekou. Na střechu přízemního domu navíc začal bubnovat déšť. Po únavné cestě spal jako malé dítě. Ráno mě probudily sluneční paprsky, které se...

Když už jsem v Toskánsku tak se musím podívat do rodiště Michelangela Buonarotiho, slavného malíře a sochaře. Známého například sochou Davida, která je vystavená ve Florencii, nebo výzdobou Sixtinské kaple ve Vatikánu. Netuším sice proč, ale tento záměr téměř zcela překryl mé další plány. Ale nevynechal jsem návštěvu místa, kde sv. František dostál...

"Hlavně si sebou vezmi hůl na toulavé psy," radil mi důrazně před odjezdem do Itálie kamarád Martin B.. "Hele, tam je celkem běžný, že na konci každé vesnice číhají toulaví psi a jak tě vidí, tak normálně statrujou proti tobě. Takže když máš v ruce hůlku, tak jim dáš dostatečně najevo, že máš navrch," nabádal mně Martin. Vzal jsem...

Den první - Florencie - La Verna